Can love you more than this... - Chapter 22

26. května 2012 v 20:39 | posted by Lens |  Can love you more than this...
Takže včera jsem Verů slíbila kapitolu, a jelikož jsem dneska byla celý den pryč, přidávám jí teď :) Jsem totiž docela napřed, ale jako Lizz mi pořád posílá takové obrázky, áw!, že nemůžu pořádně psát :D Někdy si jí najdu a něco jí provedu :D bude čučet :D no a mimochodem, tohle je kapitola 15+! :D Nechtěla bych vás kazit..:D čtěte to na vlastní nebezpečí :D I když, všichni tady už jsou skoro zkažený z okolního světa :D ale kdyby se tady někdo přece jenom našel, tak kvůli němu to tu píšu :D Zítra a pozítří další! ;) hehe :D vidím to na vás, že vás to velice baví :D


Po několika hodinách letu, a že jich bylo dost, jsme konečně přistály. Celý let probíhal skvěle. Ale nakonec jsme v podstatě všichni usnuli. Nakonec z toho všeho vzniknul malý koncert na palubě. Vystoupily jsme z letadla a šli směrem k východu, kde na nás už čekalo auto. Harry mi otevřel dveře a vzal si klíčky od řidiče. "ty máš své lidi všude." Řekla jsem, když si sednul. "já jen abysme nedopadli jako v New Yorku. Naštěstí tady to tak šílený není, tedy jak kdy." "Myslím si, že ty šílený chvíle začnou." "Uvidíme. Lidi musejí něco akceptovat, a když ne, jejich problém." A nastartoval auto. "Kam to bude?" zeptal se. "Domů. Jsem unavená." "Jo, to já taky." Řekl a jel.
Zastavil u domu. "Díky." Řekla jsem mu a holky už vystupovali. "Není za co. Snad se brzy uvidíme." Dořekl a usmál se. Usmála jsem se také a vystoupila z auta. Zavřela jsem dveře a chvilku stála, až odjel. "Poběž!" křičeli na mě dvojčata, které stála u dveří. "Abyste se nezbláznily." Řekla jsem potichu. "Já to slyšela!" podívala se na mě Beth. A já se jenom usmála a otevřela dveře.
"Páni!" řekli obě najednou a jejich oči se třpytily. "A víte co je na tom nejlepší? To že tady nikdo není, a za vaší přítomnost ani nebude!" "Takže jenom my?" zeptala se Jannet a já přikývla. "Jo! Konečně mejdan!" začala skákat Beth. Už je to tu zase. Ale raději to budu ignorovat a jen se usmívat. Doufám, že to po mě chtít nebudou, abych taky skákala. Musím je trochu zaučit, jak se žije v Londýně, a v jiných normálních městech, ale to později. "chcete ukázat pokoje?" zeptala jsem se jich. "Jasně!" obě byli tak šťastné. A vyběhli nahoru po schodech. A já šla za nimi, abych jim řekla kde budou. Poté jsem šla opět zpátky dolů a sedla si na sedačku. A zachvilku jsem usnula.
Co to sakra? Otevřela sem oči a viděla jsem, jak holky hrají polštářovou bitvu. A polštáře na mě padali jak o život. "Cath! My se nudíme!" konečně jsem se pořádně probudila "A to nejste unavený?" "Ne, ani ne." To jako fakt? Annie mě nevarovala, že jsou hyperaktivní. "Tak, jaký film si chcete pustit?" "Co nabídneš?" "Vlastně cokoliv." "Hříšný tanec!" "Jo!" vykřikly. "Dobře." Řekla jsem a podala jim dvd a šla jsem se do kuchyně napít. Není nad sladký domov. A poté zase pokračovala do obýváku. Procházela jsem okolo dveří a najednou jsem uviděla, jak někdo strčil nějaký dopis pod dveře. Sebrala jsem ho a na něm bylo napsáno mé jméno. Otevřela jsem ho a v něm byl napsán vzkaz. - DOUFÁM, ŽE UŽ NEJSI UNAVENÁ, JELIKOŽ DNESKA S TEBOU MÁM JEŠTĚ JINÉ PLÁNY. SEJDEME SE U WESTMINSTERSKÉHO PALÁCE V 7 HODIN. DOUFÁM ŽE PŘÍJDEŠ. XX H.
Na tváři se mi vytvářel úsměv, ale potom jsem se koukla na dvojčata a řekla si, že to před nimi asi nebude možné utajit. Jen sem doufala v to, že brzo usnou. A pomalu vykráčela nahoru po schodech do svého pokoje. Tiše sem zavřela dveře. Bylo už 6 hodin. Rychle jsem se vysprchovala, vysušila vlasy, a oblékla si béžové šaty. Ne, tentokrát sem si nehodlala brát na nohy podpatky. Už nikdy. Řekla jsem si, a obula si baleríny. A učesala se. Šla jsem pomalinku dolů a uviděla jsem, že holky už spí. Tak jsem se plížila ke dveřím, a pomalinku je otevřela a dostala se na druhou stranu. Malinko jsem nestíhala. Bylo už 6:50, a já teprve stála před domem. Místo setkání nebylo moc daleko, ale i tak jsem musela běžet. Jako nějaký zoufalec. Zachvilku jsem měla v obzoru palác. Zrychlila jsem a zachvilku tam byla. Chvilku jsem zastavila, abych popadla dech. Když už jsem normálně dýchala, šla jsem před bránu. Harryho jsem nikde neviděla, asi jsem přišla pozdě. Sedla jsem si na lavičku. Deset minut pryč, a on pořád nikde. Asi ze mě někdo chtěl udělat srandu, a to se mu povedlo. Zvedla jsem se a šla rychle pryč. "Cath!" uslyšela jsem jeho hlas a otočila jsem se. A šla směrem k němu. "Omlouvám se, že jsem se zdržel, ale musel jsem...prostě se omlouvám." "Už jsem si vážně začala myslet, že si ze mě jen někdo vystřelil." A začala sem se koukat do země. "To bych ti nikdy neudělal." Řekl a nastavil mi ruku jako pravý gentleman. A já se začala usmívat. "Můžeme jít?" zeptal se a já pouze kývla.
Zastavily jsme u jedné z restaurací a Harry otevřel dveře. Harry mi odsunul židli, abych si mohla sednout. "Nechci nic říkat, ale víš, že já alkohol nesmím, že?" řekla jsem. "No, předpokládal jsem to. Víš, tohle není restaurace, jako restaurace. Pokud nemáš hlad..." začala hrát hudba "nechtěla by sis zatančit? Když se na to totiž zeptám Zayna, většinou se naštve, a s klukama se tancovat nedá." Usmál se. A já se rozhlédla, a viděla všechny lidi, jak se na mě koukají. Harry natáhnul ruku. "Moc ráda." Odpověděla jsem a usmála se. Začala hrát píseň od The Fray - Never say Never, a my spolu tančily, a byl to neuvěřitelně krásný okamžik. Obejmul mě okolo pasu a já jeho za krkem. Koukali jsme se navzájem do očí. Začala jsem se na něho usmívat. A on mi úsměv oplácel. Byla to tak krásná chvíle. Najednou píseň skončila. Ještě chvilku jsme se na sebe koukali. A všichni okolo začali tleskat. A já se jenom pořád usmívala. Harry mě vzal za ruku, a opustily jsme restauraci. Šli jsme ulicí. "To bylo od tebe moc hezké." Řekla jsem. A on se usmál. "Říkal jsem si, nechtěla bys zajít do kina?" usmála jsem se. "Tak to můžu považovat za odpověď."
Vešly jsme do kinosálu, kde mimo nás skoro nikdo nebyl. "Ten film mám moc rád." Řekl. Zhasly světla a najednou začal. Jeden z mých nejoblíbenějších filmů - The Notebook. Lehla jsem si Harrymu na rameno. Vypadalo to, že se mu ten film opravdu líbí, jelikož jsem snad nikdy neviděla kluka takhle ho hltat. Harry byl jiný, než ostatní. Ve všem.
Film byl pomalu u konce. A šla zrovna ta smutná část. A Harry mi zašeptal "Já vážně nebudu plakat, nebylo by to vhodné. Pro mě." A já se na něho pouze usmála. "Já už tě plakat viděla, nemusíš, jestli nechceš." "Ale mě se chce, jen nechci brečet před holkou. A kdy si mě viděla?" "To je tajný." Usmála jsem se.
Film skončil. A my jsme vyšli z kina. Byla už tma. "Co máš ještě v plánu?" "Vlastně už jen jednu věc." Chytnul mě za ruku a začal se mi koukat do očí. A já se mu začala koukat do těch jeho. Ve tmě vypadal tak krásně. Oči se mu tak leskly. Ihned jsem věděla co má v plánu. Nakláněl se ke mně blíž a blíž, až mě nakonec políbil. Přímo před kinem. A já začala líbat jeho. Chytnul mě okolo pasu. A já jeho za krk. Najednou začalo pršet. Letní déšť. A já se pouze usmála a nadále ho líbala. Oba jsme stály v dešti. Až mě najednou přestal líbat a zeptal se: "Nechtěla by ses někam schovat?" "Kam máš na mysli?" "Můžeme jít ke mně." "Ráda." Řekla jsem mu a usmála se.
Harry otevřel dveře od svého bytu. "Posaď se. Hned za tebou příjdu." A šel do vedlejší místnosti. A já se posadila.
Netrvalo dlouho, a Harry přišel. A sednul si vedle mě. "Děkuji, že jsi dnes semnou šla. Jinak bych musel jít tancovat sám, ale na film se samýma holkama bych asi sám nešel." "Ráda jsem s tebou šla." Usmála jsem se a hleděla pořád na jeho rty. Přiblížil se ke mně a začal mě opět líbat. A já jeho. Obejmula jsem ho. A začala mu sundavat tričko. A on mě chytnul a odnášel do ložnice. Položil mě do postele. Líbal mě a sundaval mi šaty. Lehnul si vedle mě a nepřestával. Najednou se to stalo. Bylo to tak krásné, až nepopsatelné. Přesně v tuhle chvíli jsem ho nechtěla nikdy opustit, a že cokoliv co mezi nás vkročí, snadno zvládneme. Věděla jsem jistě, že ho miluji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veronica >>iheart-onedirection.blog.cz Veronica >>iheart-onedirection.blog.cz | Web | 26. května 2012 v 22:25 | Reagovat

Dostala jsem se k tomu až teď..:D ale dostala! :D
jako Harry neposílá sms..:D ten strká lístky pod dveře..:D :D to mě rozesmálo..:D jéé the notebook..:D že jsem si to nemyslela, když šli do kina, že tam napíšeš tenhle film..:D konečně to moje awww..:)) polibek v dešti...:)) těším se na další.:)) ♥

2 Veronica >>iheart-onedirection.blog.cz Veronica >>iheart-onedirection.blog.cz | Web | 26. května 2012 v 22:52 | Reagovat

nesleduju..:/ nevěděla jsem, že nějaký je..:D ale stejně bych nemohla, staroušek mi nic nepřehraje..:D a čas na notebooku jsem si už vybrala odpoledne..:D teď jsem na počítači a jen čekám, kdy to nevydrží a zase spadne..:D nemůžu ho pokoušet s nějakými videi..:D
jo že? :D konečně..:D čekala jsem na moje pořádný aaww dlouho..:D

3 tay-swift-team tay-swift-team | Web | 27. května 2012 v 9:40 | Reagovat

sexy díl :D

4 Iwc watches Iwc watches | E-mail | Web | 1. listopadu 2012 v 16:37 | Reagovat

I happen to enter your blog with the help of Google search. To my sheer luck I got what I was searching for. Thanks.
http://www.writewatches.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
I'm fan...

xxx
karaoketexty.cz