Every piece of your heart - Chapter 1

4. května 2012 v 21:30 | posted by Lens
Takže, s Evíí jsme si řekli ža vás nebudeme déle napínat, a konečně zveřejníme naše společné dílo! :) Je to první kapitola, kde se neobjevuje zatím ani přímá řeč. Ale ve druhé to bude už lepší, zatím nemáme ani 3 ještě :) ale to dáme :) doufáme, že se vám to bude líbit :)


Nevím, jak si představujete vy svůj život, ale já si svých vysněných 18 představovala úplně jinak. Netoužila jsem po životě, jaký jsem měla. Chtěla jsem volnost a normální přátele, né poskoky, kteří mě obskakují a udělali by první poslední, protože musí. Nesnášela jsem večírky, výstavy a různé rozhovory, které byly neustále. Nenáviděla jsem byť už jen věty typu: Obleč si tohle! Nezajímá mě, co chceš ty! Musíš to udělat! Nemusela jsem, nechtěla jsem a netoužila jsem… Dnes jsem si uvědomovala svou sílu a chtěla využít každého svého odhodlání.
Ale, aby jste to pochopily dobře. Můj otec je už celý můj život v parlamentě, a teď když kandidoval na prezidenta, to bylo ještě horší. Bylo toho na mě už moc. Chtěla jsem žít podle sebe. Né podle příkazů a podle pravidel, jelikož takhle by se správná dcera chovat měla, ne? Dcera, dost možného budoucího Amerického prezidenta. Ale tohle byl sen mého otce. Můj ne. Já měla jiné sny, které neobsahují tohle všechno, měla jsem sen navštívit Evropu. Ale díky mému otci to prý nebude možné, nechtěla jsem být pořád pod něčí ochranou. Je mi 18. Už nejsem malé dítě.
Skutečností, ale bylo, že si můj otec myslel pravý opak. Nemohla jsem se na něj zlobit, neboť jsem věděla, že mě má opravdu rád a zůstala jsem mu jen já. Jeho nekompromisní pravidla mě ovšem štvala a dost. Jak jsem měla být dospělá a žít vlastní život, když se sama nedostanu ani ven? Vyhlédla jsem z okna hotelu a viděla nedočkavé fotografy. Dneska se konala charitativní akce a já se jí směla zúčastnit. Slovo směla jsem myslela vážně, cítila jsem se dnes jinak, chtěla jsem, aby tohle byla poslední akce v Americe na dlouhou dobu.
Sedla jsem si na postel a přemýšlela o mých plánech, nechtěla jsem ho tady nechat samotného, ale v tomhle jsem už nedokázala být. On stejně moc není doma, pořád cestuje, a když mě párkrát vezme sebou, tak semnou stejně není. Ale musela jsem to provést nenápadně. Hned po té akci jsem chtěla nasednout na letadlo a jet někam daleko, mimo Ameriku. Někdo zaťukal na dveře. Byla to Margaret, paní, která se starala, co si vezmu na sebe a jak budu vypadat. "Jakpak se dnes máte, slečno Jennifer?" "Otec stále v hotelu není?" "Bohužel ne. Ale mám vám vyřídit, že na té akci určitě bude, ale pak bude muset odjet do Toronta, takže dalších pár dní ho neuvidíme." Tohle byla moje šance zbavit se těch velkých chlápků co zamnou pořád chodily. "Děkuji Mary, můžete jít." A ona odešla. Vzala si tašku a do ní jsem nacpala nějaké jiné nenápadné oblečení abych se mohla vypařit, bez něčí pozornosti.
Bylo něco kolem půl šesté a já se nepozorovaně proplížila do vedlejší místnosti k počítači. Zarezervovala jsem si letenku. Když jsem dole slyšela nějaký hluk, nedalo mi to a šla jsem se podívat, co se děje. Přeci jen byla jsem opravdu zvědavá a snažila jsem se chovat normálně. Zjistila jsem, že se nějaký fotograf snažil dostat do hotelu. Netušila jsem proč, po čem tak touží? Co je na tom tak důležitého? Co chtějí vidět? Odpovědi se mi dostalo poměrně brzy. Stála jsem před zrcadlem a zasouvala jsem si postříbřenou čelenku do vlasů. Mám dlouhé sestříhané plavé vlasy, které dokonale doplňovaly mé tělo a dnes neskutečně elegantní modré šaty, které byly skutečně jednoduché a snad tou svou jednoduchostí tvořily neskutečnou krásu. Ač jsem si to nikdy otevřeně nepřiznala, dnes jsem si byla jistá, že se mi naskytne více pozornosti než obvykle.
Ačkoliv jsem věděla, že tam je, musela sem sejít dolů, jelikož na mě čekalo auto. Rychle jsem proběhla, vzala si tašku, kterou jsem si předtím připravila a otevřela dveře. Před domem čekali již dva chlápci v černém, aby mě následovali. "Já to zvládnu." Říkala jsem jim opakovaně, ale oni dělali, jako že nic neslyší. Nasedla jsem do černé limuzíny a jela.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Veronica >> iheart-onedirection.blog.cz Veronica >> iheart-onedirection.blog.cz | Web | 4. května 2012 v 21:44 | Reagovat

Jéé, překvapení..:D vypadá to zajímavě a dobře se to čte..:)) jsem zvědavá, co z toho bude..:D :-P >3

2 **Connie** **Connie** | Web | 5. května 2012 v 8:56 | Reagovat

moc pěkné :)

3 tay-swift-team tay-swift-team | Web | 5. května 2012 v 12:29 | Reagovat

Moc se těším, co bude dál! Vypadá to dobře

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
I'm fan...

xxx
karaoketexty.cz